Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Květen 2010

Nová práce (5)

31. května 2010 v 16:20 | Berry |  Povídky
Pro Elisis a Dendy, čtenářky této povídky.
Byl to rychlý rozhovor. Visela jsem na něm očima.
"Byla to sestra, švagr se právě probral." Místo odpovědi jsem vstala a objala ho. Začala jsem brečet, ale radostí. Byla jsem ráda za něho. Pustila jsem ho, abych si utřela obličej. Koukla jsem na hodinky a zjistila, že je strašně pozdě.
"Měli bychom jít spát, ať se vyspíme aspoň trochu." Podívala jsem se na něho s šibalským úsměvem. Řekl to, co jsem si právě myslela. Místo toho jsem se usmála a otočila směrem ke svému pokoji. Ráno jsem se vzbudila jako obvykle. V rychlosti jsem udělala všechno pro mě po ránu potřebné a pomalu se vkradla do kuchyně, že nachystám něco k snídani. Kuchyň je spojená s pokojem, ve kterém spal Richard. Když jsem dovařila čaj, právě vstával.
"Dobré ráno. Dáš si snídani? A co si dáš? Právě jsem dovařila čaj." Koukal na mě, protože právě rozlepil oči.
"Jé promiň. Dobré ráno. Musel jsem si uvědomit, co tu vlastně dělám. Já si dám jen ten čaj, nesnídám."
"Tak já si dám jenom jogurt a můžeme."
"Ne, nehoň se kvůli mě. Jako bych tu nebyl."
"No, stejně jsme zaspali, takže nic jinýho moc nestíhám." Rychle jsem se najedla, vypili jsme čaje a jeli jsme. Na recepci jsme se pozdravili s Idou. Jen na mě mrkla - to bude určitě rozhovor. Nevadí, mluvit umím, takže ji nepustím ke slovu a vysvětlím jí to časem. Teď by to nepochopila. Vrhla jsem se na to, co mi Richard zadal. Bylo to jednoduché a bavilo mě to.
"Nechceš zajít na oběd? Zvu tě. Myslím, že je akorát čas." Richard se s tajuplným úsměvem objevil v laboratoři. Taky jsem se usmála. Známe se den, ale je radost ho vidět. Sundala jsem si plášť a vyrazili jsme. Chvíli jsem dopoledne mluvila s Idou. Hltala každé mé slovo - nakonec jsem jí to totiž řekla. Stejně by to nemělo cenu a aspoň ví, jak to je, tak se nebude divit. Dovedl mě do místní kantýny.
"Vím, nic moc, ale večer to spravím." Omluvně se u toho na mě díval. Stejně jsem měla takový hlad, že mi to bylo úplně jedno. U oběda jsme rozebírali všechno možné a ani mi nepřišlo, že by tu vařili špatně. Rozebírali jsme opravdu vše - od práce až k tomu, jak by měl vypadat ideální vztah a podobně. Pak jsem se vrhla zpátky do laboratoře. Říkal, ať jdu domů a že mě v sedm vyzvedne. Tak jsem udělala všechno, co bylo potřeba a šla domů. Ještě jsem si u odchodu popovídala s Idou a jela domů. Trochu jsem poklidila, osprchovala se a slušně oblékla, učesala a takové ty holčičí věci. Akorát bylo sedm. A zazvonil zvonek.

Má mě rád? Nemá mě rád?

29. května 2010 v 19:41 | Elisis |  Animace
Nebyla tady dlouho animace, že? Jenže já jsem vždycky takovou chtěla udělat. Moc se mi nepovedla, protože jsem vždycky dala ruku někde jinde, ale snad se vám bude líbit aspoň trochu.
A co je na tom nejlepší? Fotky jsou aspoň mojí tvorby, to jsem si taky vždycky přála. Takže je to vlastně celé mé.
Pořád nemůžu najít ten program, kde to přechází, tak jestli jste na nějaký narazili, tak se mi prosím ozvěte.

Kopretina sice není moc dobrá volba, jenže většinu květin zničil déšť a tak jich moc nezbylo.

Tak co na to říkáte? Moc se mi to nepovedlo, nejspíš jsem tu kopretinu měla nechat na tom místě, kde jsem jí našla.

A ještě přikládám jednu fotku:

19. díl Change

28. května 2010 v 20:15 | Elisis |  Poslouchárna
Tak jsem zase přišla na dobrou písničku, která se mi hodně líbí, hlavně ten rytmus a ten začátek- klavír a klidné la-la, na-na.
Song nazpíval Daniel Merriweater spolu s Walem.


Drogy

27. května 2010 v 14:00 | Elisis |  Témata
  • deviantart.com
    Nevím, jaký máte názor vy na drogy, ale já vážně nevím ,proč je vůbec někdo vynalezl. Vždyť to lidem jen škodí, umírají na to a stávají se závislí. Sice jsou některé na pomoc, jako třeba léky z konopí nebo lékařská mariuhana (hlavně na této se můžou lidé stát závislí a pokračovat v drogování).
  • Možná si někteří myslíte, že to bude nová známost, když to zkusíte, ale nedělejte to. Budete chtít víc a víc a stále a stále. I přes stálá varování ve školách, v televizi, od kamarádů či rodičů to zkusíte, ale pak toho budete litovat. 
  • Kdybychom vzali drogy jako alkohol nebo cigarety, zas tak nebezpečné drogy to nejsou. Já jsem se ještě nesetkala s případem, že někdo začne tyto drogy užívat až po 18. Prostě a jednoduše- nikdo nechce být pozadu a chce být ,,in", ale je to ,,in" ničit si plíce a játra? Jenže na to oni nemyslí .. 
  • Já osobně se v drogách opravdu nevyznám, ale je mi jasné, že hodně populární droga je marihuana (hlavně u mladých lidí). To ale ještě určitě tak strašné není, jako tvrdší drogy, které si lidé píchají nebo dávají pod jazyk.
  • Někdo říká, že je závislý třeba na PC nebo kafe, že je to jako droga. Taky se to tak může brát. Pod slovem drogy je spoustu ,,podslov" a každý je bere jinak.
autor obrázku: yariska

Elisis

Mobil

26. května 2010 v 15:00 | Berry |  Témata
Další téma blog.cz. Dlouho jsem na témata z časových důvodů nepsala, ale teď se "dokopu". Sice je už po něm, ale snad to nebrání něco málo na něj napsat.
Mobil. Nevím, ale mám pocit, že je to každodenní součást našeho života. Nejpoužívanější věc spolu s PC. Proto se velice vylepšuje. Máme na něm stopky, kalendáře, můžeme z něj poslouchat hudbu, nahrát si knihy na čtení, budíky, SMS, hovory, upomínky, hry, fotky… To je asi nejpoužívanější, co mě tak napadá. Dá se to dělat myslím s každým novodobým mobilem. Čím menší, rozkošnější, tím lepší. Čím méně vydrží, tím lepší pro výrobce. Jedna má kamarádka říkala, že dnešní mobily nevydrží pomalu ani dva roky, aby vás to donutilo si rychle koupit nový. Ty staré Nokie klidně vydržely 7 let. Koupit si mobil s černobílým displejem už také není jednoduché. Ale dost k jejich funkčnosti. Jak často svůj mobil používáte?

Nová práce (4)

25. května 2010 v 16:06 | Berry |  Povídky
Rychle jsem uvařila čaj, svůj oblíbený. Přišla jsem za ním a sedla si do křesla. S úsměvem se na mě podíval. Sedávám si zvláštně, na turka a vždycky u toho málem spadnu z místa, kam si sedám. Jen mi to přijde nejpohodlnější. Pak se mi sedí skvěle, jen ten akt předtím je zábavný.
"Tak co, budeme se na sebe dívat nebo začneš?" Kouzelně se u toho na mě podíval. Rychle jsem se napila a rozhodla, že začnu.
"Když jsem byla v okolí střední školy - věkově - tak jsem byla jako všichni ostatní, ale pak se před maturitou se mnou něco stalo. Nevím jak to nazvat. Možná nějakým zlomem, nevím přesně. Začala jsem chodit s jedním klukem - říkejme mu třeba Adam. Byla jsem do něho zamilovaná až po uši a bylo to něco úžasného. Snad díky tomu jsem neviděla jiné věci, co dělal. Bylo toho hodně, co mi vadilo, ale byla jsem tenkrát mladá a zamilovaná, takže jsem to neviděla nebo vidět nechtěla. Jednou to přinejmenším přehnal a rozchod byl nevyhnutelný. Sesypala jsem se z toho. Došlo to tenkrát příliš daleko a v některých věcech jsem na něm byla závislá. Tak nějak jsem odmaturovala a dostala se na vysokou, ale než začal první semestr, musela jsem nastoupit na léčení na psychiatrickou léčebnu. Dodnes to nechápu, jak se to vlastně stalo. Ale dost mě to ovlivnilo. Mám od té doby "čuch" na lidi a některým jen tak nevěřím. A těch, kterým věřím, si hodně vážím. Naučilo mě to starat se o sebe a nevázat na sebe lidi. Nějakou dobu to pro mě bylo hodně těžké v tom, že jsem se lidí až stranila, ale pak to bylo lepší. No, vystudovala jsem vysokou a teď jsem tady."
"To je zajímavý. Můžu se tě zeptat, když si tohle zažila a jen tak někomu nevěříš. Proč jsi mi dovolila, abych tu šel?"
"Třeba proto, že u tebe je to jiný. Navíc si vzpomínám, když měla moje mamka rakovinu a umírala, bylo to pro mě strašně těžký. Bylo to krátce po tom, co mě pustili z léčení. Nikdo mi nemohl pomoct, protože jsem se lidí hodně stranila. A něco to ve mě zanechalo. Takže se sice některých tak trochu bojím, ale snažím se to překonat." Překonávala jsem slzy. Najednou to všechno na mě dolehlo, bylo to tak dávno a přesto, jakoby to bylo včera. Byly to věci, o kterých jsem s nikým nemluvila. Z rodiny mi zbyla jen sestra, která byla daleko. Taťka umřel pár měsíců po mamce. Navíc to s Adamem. Bylo to už dávno, ale když jsem si na to vzpomněla, bolelo to stejně.
"Vážím si toho, že jsi mi to řekla. Musí to být pro tebe hodně těžké. A taky si hodně vážím toho, že tu teď u tebe můžu být. Doufám, že z nás čas udělá dobré přátele." Říkal to potichu, jakoby tu chvíli nechtěl zkazit. A přesto, něco to udělalo místo něj. Jeho mobil začal vyzvánět jako pominutý. Rychle ho zvedl.

Hodnocení komiksu- Life Stories Lidsay

24. května 2010 v 20:44 | Elisis |  Hodnocení komiksů
Název komiksu: Life Stories Lidsay 
Autor: Lussi (the--sims123)
Ikonka

Držte palce Bonovi...

22. května 2010 v 21:58 | Elisis |  Oznámení
elisis-diary.blog.cz

U2-Walk on (Jdi dál)
Promiňte, že jsem dneska nic nepřidala, ale dostala jsem se sem teprve teď. Za tu dobu jsem si stihla přečíst jeden článek. Slavný zpěvák z U2, Bono musel na operaci páteře. Kvůli toho také odložit některá turné .. Nemyslím to tak, že na nějaké pojedu, ale chci jen, aby jste mu drželi palce, ať mu je líp. Už jste si jistě všimli, že miluju jejich hudbu, takže na něj myslím a přeju mu brzké uzdravení. 
Já vím, zase to tu ztrácí šťávu, hlavně díky mě. Nevím, co to Berry říká, že to tu upadá kvůli ní, když to vůbec není pravda.

Elisis

Kdy začne VFS?

21. května 2010 v 19:38 | Elisis |  Oznámení
elisis-diary.blog.cz
Už se mě hodně lidí ptalo: Kdy začne 1. kolo VFS? a odpověď zní: Nevíme. Proč? Čeká se ještě na některé účastníky a my by jsme nerady začaly bez nich. Tak to prosím pochopte. Někteří ale ani nehli prstem se nám omluvit nebo něco říct, takže nevím, jak to s nimi je. Nebudu psát do jakého termínu to potřebujeme přesně, protože to prostě a jednoduše nevíme. Už jsem se bála, že soutěž ani nezačneme (problém s heslem), ale teď kdo ví kdy. Nezlobím se na ty, co se nám omlouvali, ale na ty, co se ani neomluvili. Je mi jasné, že nám to odporuje počasí a když už tak nemoc. Mrzí mě to, protože se přihlásilo hodně lidí a zrovna se na nás počasí takhle mračí.

Tak hodně štěstí, uzdravte se a ať se vylepší počasí :)

Elisis

Na palouku

20. května 2010 v 18:15 | Elisis |  Nakresleno
Ne, tohle jsem nekreslila z nudy, ale proto, že to bylo za úkol ve výtvarce, kterou jsme měli nejméně 15 min. a já to potom dokreslila. Proč tak málo? Museli jsme mít tři hodiny zemáku, a ten mě vážně nebaví. Protože jsme ,,my zdržovali".
Nakreslit hříbky by mě asi jen tak nenapadlo, ale měli jsme za zadáni nakreslit něco z přírody, tak jsem se rozhodla vybrat si něco jednoduchého. Odpovím vám na další otázku: není to barevné, protože paní třídní chtěla, abychom se naučili stínovat.
Mě to teda moc nešlo, hlavně to pozadí, jenže nesmělo být prázdné (bílé).


Napadlo mě nakreslit ještě slimáka, ale nechtěla jsem kazit tak hezké hříbky a určitě i chutné. 
Tak jak se vám líbí? Jak už jsem se zmínila, s kreslením jsem teprve doopravdy začala nedávno, takže jsem ráda za každé rady a kritiku, abych se zlepšila, k tomu to přeci je ;)

Elisis

Povídky

19. května 2010 v 14:54 | Berry
Název knihy: Povídky
Autor: Božena Němcová
Nakladatelství: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., v Praze
Rok vydání: 1957
Obsah: Kniha obsahuje několik známých povídek Boženy Němcové psané staročeštinou. Nejznámější asi Karla a Dobrý člověk. Pro obsah jsem si vybrala Divou Báru.

Vyhodnocení ankety: Čemu dáváte větší přednost

18. května 2010 v 19:26 | Elisis |  Ankety
elisis-diary.blog.cz
Je čas na vyhodnocení ankety. Na hlasování jste měli čas 17 dní, to je docela dost. Tak se podíváme, čemu tedy dáváte větší přednost- Valentýnovi nebo 1.máji? Abych řekla pravdu, hodně vás teda nehlasovalo, ale tak něco tu máme. 
Valentýn- 1. hlas
1. máj- 3. hlasy
Neslavím to- 5. hlasů
Takže větší přednost dáváte 1.máji- je to zvlášť český svátek a slaví se v takovém krásném období, kdyby všechno kvete. 
Ovšem nejvíce z vás tyto svátky vůbec neslaví. Nemůžu se vás ani zeptat proč, protože anketa je v anonymitě, ale určitě existuje hodně důvodů.
Já jsem hlasovala pro 1.máj. Když jsem viděla, jak všechno kvete, měla jsem jiný názor (dříve jsem dávala přednost Valentýnovi).

Už to není legrace, už to je velká voda

17. května 2010 v 19:15 | Elisis |  Ukecanost
Ahoj .. Teď zrovna vážně nejsem moc ve své kůži, protože už určitě víte o povodních a dešti. U našeho domu a v blízkosti se to ještě nedostalo, ale někteří mají ve sklepě vody po kolena a jsou zatopení.
Ještě kousek a vylije se splav. Malé řeky už se vylily.
My při nejhorším aspoň můžeme jít na půdu. Ale co ti ostatní? Já se opravdu bojím o všechny .. Naši obec tohle potkalo asi před 11 lety a trvalo to dva roky .. Uzavřeli hodně míst v průjezdu a dokonce se už ani vlakem nejezdí.
Hlavně nechci jít zítra do školy. Bojím se, že se za tu dobu vylije splav a my budeme muset zůstat ve škole! Tohle fakt ne .. Ale naše třídní tam naštěstí nebude.
Jak to vypadá u vás? Nevím proč se na nás to počasí tak naštvalo .. Měli by jste vidět ty fotky, co byly pořízené dneska večer. Prostě hrůza.
Přikládám nějaké fotky (tuším,že jsou pořízené z dneška nebo včerejška) :




Nová práce (3)

17. května 2010 v 13:27 | Berry |  Povídky
V rychlosti jsem měla vše nachystané, tak jsem se byla po celém dni osvěžit. Zanedlouho přišel šéf a povečeřeli jsme. U toho jsme si povídali. Byl to zajímavý člověk. Stihl si toho dost prožít, na to, že mu bylo něco málo přes 30. Byl vyšší postavy, hubený, světlé delší vlasy. Prsty na rukou měl dlouhé, zároveň jemné. Nejvíce mě zaujaly jeho oči - zelenkavé, ale takové nevinné, dětské. V rozhovoru nás najednou vyrušil telefon. Omluvil se a zvedl to. Najednou zkameněl. Bez hnutí položil mobil na stůl.
"Stalo se něco? Vnímáte? Slyšíte mě?"
"Ano. Omlouvám se. Volala mi sestra."
"Co se stalo? Teda promiňte, asi o tom nechcete mluvit a nic mi do toho není."
"Švagr upadl do kómatu. Tahle noc rozhodne."
"To mě mrzí. Chcete odvést domů?"
"No, asi by to bylo nejlepší. Ale, nevadilo by vám, kdybych tu přespal? Klidně tady na gauči. Doma bych se asi scvokl. Na druhou stranu jste toho pro mě už udělala tolik."
"Já s tím problém nemám. Už jsem si také něco zažila, takže tu klidně zůstaňte, jestli vám to udělá lépe. Tohle pro mě bylo nejtěžší. Pokud by vám to nevadilo, uklidila bych a šla si lehnout."
"No jasně. Na to se mě přece neptejte, vy jste tady doma. Dobrou noc."
V mžiku jsem měla vše uklizené a nachystala mu gauč. Pak jsem si šla lehnout. Nemohla jsem usnout. Rozhodla jsem se, že se podívám zpátky do pokoje, protože tam bylo světlo. Natáhla jsem na sebe mikinu a vešla. Seděl a díval se, tak trochu nepřítomně. Trhl hlavou a ptal se, co tam dělám. Řekla jsem, že nemůžu usnout. Jestli si chce povídat, protože asi taky nemůže spát.
"Budu rád. Jen bych vás rád o něco poprosil. Nemohli bychom si tykat? Myslím, že na první den jsme toho stihli dost."
Usmála jsem se. "Valérie, jinak Val."
"Richard Prak. Děkuji vám, teda ti, za všechno. Hodně jsi toho pro mě teď udělala. Co tě k tomu vlastně vede? Jiní by to neudělali. S někým jako ty jsem se ještě nikdy nesetkal."
"Já myslím, že udělali. Možná jsem jiná, protože mám něco za sebou. To ty taky, podle toho, co jsi říkal u večeře."
"To, že jsem sirotek neznamená, že toho mám hodně za sebou. Pověz mi prosím svůj příběh, jestli můžeš."
"Dobře. Jen uvařím čaj."
"Budu rád."

Zvýraznění části obrázku

16. května 2010 v 17:49 | Elisis
Nedávno jsem zase objevila skulinku v PF,kterou neznám. Je to zvýraznění některé části obrázku. Možná to někteří znáte, ale možná taky ne. Viděla jsem to na jedné fotce, ale nevěděla jsem jak to udělat podobně. Nakonec se ze mě stala zvědavá myška, která prolezla skuliny a našla co chtěla najít. A hned jsem zkusila jak to funguje:

elisis-diary.blog.cz
 Takže pokud vás to zaujalo, můžeme se dát do práce.

1. Jako první krok si otevřete PF s obrázkem který chceme zpracovat. Já jsem zvolila tenhle, a pokud tady chodíte už nějakou dobu, víte, že je mojí tvorby ;)


elisis-diary.blog.cz
2. V pravém menu klikněte na ikonku /myslím že je na ni Mona Lisa/- Umělecký štětec. Pod ikonou se vám objeví nabídka. V první kolonce vyberte Černobílé nebo Sépie
a poloměr si vyberte podle potřeby.


Fotky do 4.kola Miss sims

15. května 2010 v 14:59 | Elisis |  Fotky ze hry The sims 3
A jsou tady další fotky do Miss dalšího kola. Tentokrát na téma: Simka a její oblíbené místo. Ze začátku jsem nevěděla, jaké msto by to mohlo být, ale pak mě to napadlo.
Vzala jsem simku do Číny, protože mě tam hodně zaujala krajina a Nelliany má ráda klid a přírodu, kde si může pročistit hlavu a přemýšlet.

elisis-diary.blog.cz
Vždycky se najde chvilka klidu a čas na myšlenky.

Jarní podzim

14. května 2010 v 21:07 | Elisis |  Animace
Takže jsem vytvořila takovou menší animaci. Je mi jasné, že to není k jaru, podle toho, jak tu pořád o něm mluvím, ale tak, aspoň nějaká změna.
Strašně mě mrzí, že nemám nějaký lepší program na animace, ale nevím jak se ovládá. No to víte, na jazyky já nejsem stavěná.
Byla bych radši, kdyby to nějak zapadalo do sebe, a vypadalo to, jako že to opravdu lítá.

No, co na to říkáte?
Byla bych ráda, kdyby jste mi poslali nějakou radu na program s animacemi, jestli znáte nějaký dobrý, u kterého by se vyřešilo to prolínání. Díky moc.

A to bych nebyla já, abych nepřidala ukecávku: Dneska byl naprosto super den. I když mi byla zima a zmokla jsem, nejsem cukru a za tu radost to stojí. I když mě zradily kámošky ... ale to není žádná novinka. Ale ty nejlepší zůstaly, a to je dobře. Na světě jich je opravdu málo. Prostě si užívám života, dokud můžu..:)

autor obrázku: roseonthegrey

Elisis

Bajka o ježkovi

13. května 2010 v 14:24 | Berry |  Básničky
Opět jsme měli hodinu, kdy jsmemuseli sami psát, takže pokus o veršovanou bajku :-). Jen ukecejteElisis, má dvě fotky z ŠVP a nechce je sem dát, že jsou obyčejné.Tak jestli chcete ;-). (ta jedna je sice mázlá, ale tadruhá... mě zaujala)

Chodívali lesem ježci dva
byli jako dvojčata
nepoznáš je od sebe
až osudného dne.

Sešli se ti u stromu
na svolanou poradu
že ježci bodliny nenosí
to prý trend je světový.

Loudají se pomalu
myšlenek maj´ hromadu
bodliny je v mysli mučí
rozhodnout se brzy musí.

Design-Green luck

12. května 2010 v 15:00 | Elisis |  Designy
Ani nevíte jak jsem ráda,že jsem zase tady a můžu přidávat :) Nejraději bych vám to všechno dohnala,ale nebudu ze sebe dělat vola.Snad jsme moc lidí neztratili. Víte,byla jsem z toho smutná a někdy mě to i štvalo, protože jsem se začala bát, že to zase nedotáhnu do konce. Aspoň tento blog,bych ráda dotáhla aspoň na ty tři-čtyři roky. Nejraději i víc,ale kdo ví,jak to bude ;)

Když jsem měla tolik času,a chuť na grafiku,začala jsem tvořit nějaký jednoduchý design.Takový jemnější.Za tu dobu jsem objevila hodně věcí. Zalíbily se mi okraje s čárkami a takový jemný a jednoduchý styl. Dala jsem sem i více barev, ale obrázek jsem neměnila.
Dalo mi docela dost práce udělat ty čárky, zkopírovat, zase vložit a udělat novou šablonu. Uff.

V originále:


18. díl Where the streets have no name

11. května 2010 v 14:00 | Berry |  Poslouchárna
Vím, že hudba tu byla nedávno, ale já to sem dám. Písnička od U2, kterou přezpívala Vanessa Carlton - Where The Streets Have No Name. Strašně se mi líbí asi první dvě minuty hraní ;-).

Pod perexem text písně, pro tebe Elisis ;-).