close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Mobil

26. května 2010 v 15:00 | Berry |  Témata
Další téma blog.cz. Dlouho jsem na témata z časových důvodů nepsala, ale teď se "dokopu". Sice je už po něm, ale snad to nebrání něco málo na něj napsat.
Mobil. Nevím, ale mám pocit, že je to každodenní součást našeho života. Nejpoužívanější věc spolu s PC. Proto se velice vylepšuje. Máme na něm stopky, kalendáře, můžeme z něj poslouchat hudbu, nahrát si knihy na čtení, budíky, SMS, hovory, upomínky, hry, fotky… To je asi nejpoužívanější, co mě tak napadá. Dá se to dělat myslím s každým novodobým mobilem. Čím menší, rozkošnější, tím lepší. Čím méně vydrží, tím lepší pro výrobce. Jedna má kamarádka říkala, že dnešní mobily nevydrží pomalu ani dva roky, aby vás to donutilo si rychle koupit nový. Ty staré Nokie klidně vydržely 7 let. Koupit si mobil s černobílým displejem už také není jednoduché. Ale dost k jejich funkčnosti. Jak často svůj mobil používáte?


Mobil patří mezi závislosti. Někteří si život bez něj nedovedou představit. Přeparafrázuju jeden příběh, co jsem na něj nedávno slyšela. A vnořím do toho pár svých poznatků.
Ráno se vzbudíte. Zvoní budík, tak ho vypínáte - na mobilu. Rovnou se podíváte, jestli vám za těch pár hodin někdo nenapsal, nezavolal a pustíte hudbu, samozřejmě z mobilu. Pomalu vstanete, napíšete smsku kamarádce, že přijdete do školy pozdě a uděláte ranní hygienu. Odepíšete kamarádce, že opravdu přijdete pozdě, ale možná né o tolik. Cestou do školy posloucháte mobilu nebo hrajete nějakou hru. V tom vám začne blikat upomínka, že má váš kamarád narozeniny. Okamžitě mu píšete smsku, pak si vzpomenete na nějaký obrázek a dodatečně posíláte veselou mmsku. Konečně dojedete do školy.Vletíte do hodiny s výmluvou, že nejely spoje a zasednete do lavice. Co chvíli kontrolujete čas (jak jinak než na mobilu), kdy ta proklatá hodina skončí. V té nejnudnější hodině už demonstrativně pustíte hudbu a zastrčíte sluchátka do uší. Vyřídíte pár smsek, dumáte nad změnou tapety a škola konečně skončí. Zavoláte jinému kamarádovi, kdy platí sraz a jedete tam. Po chvíli si všimnete další blikající upomínky, že jdete zítra do divadla. Takže nakoupit nějaké věci a bude. To se stihne. A tak nějak uteče den.
No, tak to se mi asi úplně nepovedlo, ale pár myšlenek. Mobil se vám může vybít, může být bez signálu. Ví se o něm, že vysílá vlny. Možná slabé, ale vysílá. Takže je to trošku nebezpečná závislost. Jedna z prvních věcí, po které ráno šaháte, kterou za den možná často používáte.
Nepatřím k těm, kteří by nedokázali bez mobilu vyjít na ulici, ale je pravdou, že se s ním cítím líp. Nikdy nevíte, kdy budete třeba muset zavolat. Ale nevadí mi, když jsem někde pryč, bez mobilu. Jen mě třeba mrzí, že nemohu napsat někomu k narozeninám.
Mobil je dobrý pro spojení s kamarády, s někým, kdo nebydlí ve stejném městě jako my. Ale neměl by se stát s jediným nástrojem. Měli bychom se se svými kamarády i setkávat. Protože až je pak vidíme, nemáme si s nimi co říct…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denda :) .. ♥ Denda :) .. ♥ | Web | 26. května 2010 v 17:06 | Reagovat

Berry: Som rada, že sa ti tie obrázky páčia :) To sa teda nepodarí ani mne nikdy také kvapky odfotiť ..

Jasné, že ma to baví! ;)

Úžasný článok.. hlavne ten príbeh :) Ja od mobilu nie som závislá, našťastie. Kľudne bez neho vydržím. Väčšinou ho mám len pre orientáciu času, aby som vedela či som nezameškala na autobus alebo tak :D

2 Jully Jully | Web | 26. května 2010 v 18:15 | Reagovat

U mňa to nie je závislosť ... Je pravda, že mám budík na mobile, ale nenosím ho do školy a ani na volaní či SMS-kovaní nie som závislá. Mama mi nechce často nabíjať kredit, čiže si ho musím šetriť ;-)

3 Lowiska Lowiska | Web | 27. května 2010 v 14:57 | Reagovat

Kdysi jsem bývala závislejší, než jsem teď. V době, kdy jsem vyrůstala, byl mobil jako něco vzácného, nedostupného. Né jako teď, kdy ho má pomalu každý prvňák :-D V podstatě s tebou souhlasím. Budík mám na mobilu, upomínek tam taky pár mám, smsky občas posílám, volám také skoro denně, ale to proto, že prostě musím. Nemám ho pro zábavu, nemám nejnovější model, nepotřebuju prostě zapadnout do kolektivu jen proto, že mám nejnovější typ telefonu, obrovskou paměť, že jím můžu natáčet videa, a tak dáále. Ale nedokázala bych bez něj už vyjít z domu, to asi ne-e.

4 Elisis Elisis | Web | 27. května 2010 v 18:11 | Reagovat

Můj první mobil byl černobílý, a já jsem se o něho zas tak nezajímala jako teď. V příběhu mám některé věci stejné, ale jak říkáš, s mobilem se cítím jistěji. Prostě když jsem v nějakém nebezpečí s pomocí mobilu tě můžou najít nebo můžeš zavolat pomoc. Ve třídě se neustále střídají nové mobily, teď jsou hlavně ,,in" dotykové. Ale mě stačí ten můj maličký, který dlouho vydrží. Pořád se to vylepšuje a vylepšuje, že za chvíli si ho budeme nabíjet pomocí solárního panelu a bude to něco jako na pc. S kamarády se mi to nestává, ale s těmi s kterými mám trochu vážnější vztah ano. Protože na zprávu máme spoustu času si to promyslet a co napíšeme.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama