
První vločka je začátek Vánoc. Teda podle mě. Vánoce bez sněhu prostě nejsou ty pravé Vánoce.
Někdy lituju, že doma nemáme lupu, abych se na ty krásné vločky podívala zblízka. Ale i když je nevidím úplně, jsou krásné.
Mrzí mě, že tu první vločku nikdy neuvidím. Jen za okny. Je výjimečná, je první. První sníh (a to každý víme), dlouho nevydrží, ale přece je to zvláštní okamžik.
Miluju, když si můžu lehnout do měkké (sice studené) peřinky, dívat se na nebe, jak z něj padají vločky, každá něčím zvláštní. Když je chytám na jazyk. Nebo když někam jdu a začne padat sníh. Doma sundám čepici, kterou mi zdobí bílé diamanty. Můžeme stavět sněhuláky, dělat sněhové andělíčky.. mluvím tady už o sněhu, ne o první vločce, ale nějak mi to k tomu patří.
První vločka je výjimečná a vždycky bude. Za ní sice padají miliardy dalších, ale tu první si všichni pamatují ..
Elisis


První vločka je začátek Vánoc. - zajímavá myšlenka... souhlasíííím!!