close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Budoucnost

23. května 2011 v 21:34 | Elisis |  Témata
Zdravím po týdnu. Omlouvám se, ale teď to nebude jen tak, jelikož začíná období zkoušek a testů, však to určitě znáte. A na počítač nemám náladu. Ale na vás si vždycky kus svého času najdu :)
Nové téma týdne se mi opravdu zamlouvá. Sice jsem něco podobného už psala, ale připomenout vám to klidně můžu.

Budoucnost. Co se nám před tímto slovem vybaví? Čas za dvacet let, kdy už budeme dospělí, mít rodinu, práci, starat se o spousty věcí.
Každý si svou budoucnost představuje jinak, a dělá všechno proto, aby se mu sen splnil. Ale dá to opravdu práci, i když se to nezdá. Vystudovat, najít si toho pravého (pravou), s ní/m založit rodinu, najít si práci, která vás bude bavit, vydělat peníze na nový dům, kde se můžete spolu s dětmi usadit. Ano, lehce se to říká, ale těžce vykonává. Abychom měli budoucnost podle svých představ musíme pro to zkrátka něco udělat, ale výsledek stojí za to. Povinnosti a problémy se najdou vždy, ale to hlavní už budeme mít, a musí to být skvělý pocit.
Kdo ví ale, jestli budoucnost bude taková, jaká je teď. Určitě se toho spoustu změní hlavně v technice. Když vidím některé ty technické vymoženosti za dvacet let, dělá se mi špatně. Nechci aby obchody a nemocnice ovládaly počítače. Co když je napadne nějaký vir? Co bude listvo dělat? Jenže to se přece nemůže stát, všechno je chráněno...
Chtěla bych aby všechno zůstalo tak, jak je. Nechci ráno stanout, a robot nechť mi donese župan a nachystá snídani. Nechci mluvit s ledničkou ani se sporákem. Zkrátka, nechtěla bych tak dopadnout. Lenost ovládá už dnes spousty lidí, ale co bude potom? Stačí když si sednou k televizi a nechají se obsluhovat roboty a večer se jen přesunou do postele? Co to má být. No řekněte, jak by se vám to líbilo? Mě tedy ne.
Chtějí snad přírodu úplně vypudit? Je to přece naše matička. I přesto, jak se k ní chováme, se o nás stále stará.
____________
Něco takového o budoucnosti jsme dělali v dramaťáku. Nasadili jsme si (pomyslně) brýle, které viděly do budoucnosti. A do papíru jsme měli přenést, jak to vlastně bude vypadat. Každý to viděl jinak. Někdo chtěl bydlet v Kanadě, někdo v USA. Někdo chtěl mít tři děti, někdo žádné. Profese byly různé, někteří dokonce věděli, jaké bude jejich jméno, až se vdají a ožení. Většina příjmení byly zrovna od našich hokejistů :D

Moji představu možná někteří znáte. Moc ráda bych měla rodinu s obsahem dvou dětí, a milujícího manžela. Žili bychom v rodiném domečku se zahrádkou v klidné ulici. S rodinou a přátely bych měla stálý kontakt, a pracovala bych někde v divadle, nebo jako návrhářka módních doplňků. Ve volném čase si zahraju na klavír a neuškodí trochu městské kultury. Nejsem si ale jistá, jestli sestru budu mít blízko, Anglie se ji moc líbí, a tak bych se nedivila, kdyby se tam rozhodla bydlet. A já nad tím taky přemýšlím, ale jen se bojím té agličtiny.
To by mi stačilo k úplnému štěstí, hlavně zdravá a šťastná rodina.

Budoucnost je zkrátka pro každého jiná a každý ji vidí jinak. Ale za budoucnost můžeme považovat klidně příštích pět minut, zní to divně ale je to tak i příštích deset vteřin.
Budoucnost je a bude tady vždycky a všude.

Elisis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Denie* Denie* | Web | 26. května 2011 v 15:27 | Reagovat

Ďakujem krásne:-**
Úžasný článok! Zas si si s ním dala prácu:)) Neviem, čo viac dodať... Som zvedavá, aké to bude za 1o-2o rokov. Všetko bude iné ako dnes.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama