close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Realita ... útěky a návraty

14. srpna 2011 v 13:39 | Elisis |  Témata

Přemýšlela jsem o povídce, ale nakonec jsem se rozhodla, že vám ukážu, kolik útěků a návratů do reality můžeme během obyčejného dne udělat.

Držíme se za ruce a procházíme se. Vůbec ale cestu nevnímáme. Oba dva totiž se zájmem posloucháme toho druhého. Hlouběji a hlouběji se ponožujeme do debaty o nás. Zjišťujeme o sobě nové věci, až se vyčerpáním nakonec položíme na lavičku. Letní vánek kolem nás proplouvá. Šumění stromů jakoby říkalo do toho, do toho .. Na tuhle chvíli jsme oba dva čekali ... až ..
Se probudím! Zrovna v tuhle chvíli. Byl to jen sen, škoda, že nereálný. Holka, na tohle si ještě počkáš. Promnu si oči a pomalu se zvednu z postele. Chytnu malou páčku a začnu jí otáčet. Rolety pomalu odkrývají sluneční paprsky, které rozsvítily můj pokoj po té krásné noci. Otevřu okno. Váněk téměř žádný, teplota venku se rovná stejně jako zde.
Mrknu na sebe do zrcadla. Upravím si vlasy. Dopotácím se do kuchyně a připravím si snídani. Všichni už jsou vzhůru, jen já vstanu zase jako poslední. Nemůžu si zvykat vstávat tak pozdě .. Za chvilku zase škola, vstávání v šest hodin, ospalé oči, chystání svačiny, odpoledne plno učení .. Snad mi zbyde aspoň hrstka volného času. Nedokázala jsem pochopit, že jdu do šestky, teď zase nedokážu chápat, že budu v sedmičce. Stop! Nebudu přece myslet na školu. Sice se pomalu ale jistě blíží, ale jsou tu ještě prázdniny, ty si musím užít naplno.


Myšlenky mě donesou znovu do pokoje. Obleču se a zapnu MP4 s malými repráky. Je na čase se trochu probrat. Stiskla jsem play se songem Boba Sinclara. Hudba s minimum textu. Začala jsem pomalu probouzet části těla a tančit do rytmu. To je moje. Sice mé pohyby zdánlivě připomínají opičí tanec, ale přece tohle není soutěž. Leda v mé fantazii. Čas mi přitom ubíhá jako voda. Vnímám všechen ten rytmus a text. Iťs a beautiful day. Don´t let it get away ... Můj tanec se náhle přeruší. Hudba ztichne. No jasně, vybitá baterie. Je na čase se jít trochu provětrat ven.
Vzala jsem knížku, kterou právě čtu a vyrazila ven. Posadila jsem se na své oblíbené místo a dala se do čtení. Ponořila jsem se do myšlenek hlavní hrdinky. Z obyčejného života vyrazila do luxusní čtvrti. Ze začátku se jí vůbec nechtělo, ale potom se začínala těšit, na všechny ty slavné osobnosti, co tam potká. Najednou byla ve škole mnohem oblíbenější. Jenže bude všechno tak skvělé, jak se zdá? Během svých dnů v luxusních sídle se potká s dcerou slavného herce, a dokonce s ní vyrazí na nákupy. Ale to byla chyba. S tak naivní a rozmazlenou dívkou se snad ještě nesetkala. Ještě, že její nejlepší kamarádka Pia s Meg a Flo stojí při ní ...
Ze čtení mě vytrhla sestra. Pokračování příště .. Šla jsem jí tedy pomoct s obědem. Protože rodiče pracovali venku, zbyl na nás oběd. Ale jsem ráda, že můžu aspoň nějak pomoct.
Po jídle jsem zapnula notebook. Blogový svět čekal. Čekal na nějaký článek, který se rozhodnu přidat. Už dlouho jsem nepřidala článek s tématem, a to je teď na řadě. Zavítala jsem na blogy mých návštěvníků, a ostatních oblíbených blogů. Přečetla články. Poslala svůj názor dále. Jsem ráda,že jsem objevila tuhle stránku. V mnoha věcech mě to zlepšilo, a přivedlo mě to i na můj životní sen .. Ale to je zase jiná kapitolka. Po několika klepotů do klávesnice, kliknu na zveřejnit. Jsem zvědavá na názory ostatních, ty vždycky potěší.

A teď trocha volného času na sims. Kliknu na ten zelený krystal, co mé simíky často pronásleduje a hra se rozjela. Pomalu, ale jistě. Vrátím se ke své simce, nově stvořené. Loren Breemoore. Nádherné blond vlasy, podobná barva, jakou mám já. Kátký sestřih. Chtěla být něčím výjimečná. Všechny ostatní simky mají dlouhé vlasy po zadek, sexy lokny, ale ona chtěla být trochu jiná. Vyzná se v počítačích, je hodně vnímavá trochu ukecaná a má ráda eleganci. Vlastní malou vilku. Rodiče chtěli pro svou jedinou dcerku jen to nejlepší, a tak ji tuhle vilku dopřáli pro nový život. S kamarádem realitním agentem to byla hračka.
Zrovna dneska chce Loren zažádat o práci detektiva. Proto si opatřila kostýmek, aby zapůsobila. Včera byla v parku, setkat se se svou kamarádkou Susan. Znají se už od dětství, Susan je sice o šest let starší, ale to vůbec nic nemění na jejich přátelství. Skoro nikoho jiného ve městě nezná. Na školu chodila jinde, a její rodné bydliště je až na konci města. Pár přátel tam má, ale těch opravdových je hrstka.

Je čas notebook vypnout .. Ještě jednou jsem si šla sednout na houpačku. Víčka se mi začala klížit, a sluneční paprsky mi dopřávaly pocit bezpečí ... Během chvilky jsem usnula. Zdál se mi nějaký bláznivý sen, který jsem ale hned po probuzení zapomněla. Trochu jsem to spaní protáhla. Pak následovaly obvyklé činnosti ... Večeře, koupání ...
Ten den uběhl tak rychle, už jsem zase v posteli. Zapnu si televizi, u té se mi stejně nejlépe usíná. Ponořím se do příběhu rodiny Simpsonových, keré jsem viděla už tolikrát, ale pořád se mi líbí. Asi po druhé epizodě se mi začaly klížit oči a ponořila jsem se znovu do snění .. Možná, že se dozvím pokračování snu z minulé noci...

Tak to je všechno. Děkuju všem, kdo si článek přečetl. Chtěla jsme vám ukázat, že útěků z reality může být spousta i v obyčejném dni. Při knížce, televizi, hudbě, tanci, počítači a hlavně při snění. A přitom si toho mnohdy ani nevšimneme.
Nedávno jsem se dozvěděla, že sny vznikají tak, že mozek se snaží dokončit pokračování nějaké události, co se nám stala nebo o které přemýšlíme. Většinou jsou bláznivá někdy až šílená, ale někdy jsou hezká a vytváří nám domněku, že takhle by to mohlo skončit... A možná, že jo :)

Elisis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nellolita nellolita | Web | 14. srpna 2011 v 13:43 | Reagovat

:-)...

2 from-life from-life | Web | 14. srpna 2011 v 14:09 | Reagovat

páni. Dlouhý, ale úžasný článek. Jo nesnáším když se ve snu schyluje k něčemu pěknému a probudím se.Taky polovi nu snů po probuzení hned zapomenu a už si nevzpomenu ani na kousek..  Také se většinou probouzím jako poslední asi až kolem 10. jsem zvědavá jak si zvyknu na režim škola .. :/ pff.. jinak jakou knížku teď čteš ? :-) ten úryvek byl docela zajímavý :-) mimochodem sims hraji také :D je to dobré odreagování. Ale spíše mě baví stavět domy, než abych se o ně starala :X ..

3 Jully Jully | Web | 14. srpna 2011 v 14:34 | Reagovat

Dobré je to, neičo ako môj názor, akurát si to vylepšila skutočnými výjavmi zo života. Krása, vidno, že si si na tom dala práce :-)

4 Vendy Vendy | Web | 16. srpna 2011 v 14:25 | Reagovat

Tohle byl moc pěkný článek o realitě.... nějak se jich vynořilo víc, až teď jsem si uvědomila, že se jedná o téma týdne. Moje realita posledních dní byla spíš noční můra. Ale tvoje realita se mi líbí, je to běžný pěkný den s načatými a nedokončenými sny a činnostmi. Realita všedního dne, trochu hezkých věcí, trochu protivných věcí, ale ty hezké převládají...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama