
Eliščin příběh
2. září 2011 v 18:55 | Elisis | TémataTéma týdne se mi moc líbí, mám pro vás svůj příběh .. Možná vám to nebude připadat originální, ale podle mě každý příběh je něčím jiný, přece všechny příběhy jsou něčím jiné a výjimečné :)
Můj příběh začal 26.11. 1998, za deset sedm hodin ráno. Vlastně začal o devět měsíců dříve, ale to se vracím moc zpátky.. Ale jak jsem přišla na svět a ty první měsíce a dny si vůbec nepamatuju, ale myslím si, že to každý. Takové ty vzpomínk mám až kolem těch tří ročků. Byla jsem hodně živé dítě. A taky hodně uvztekané. Slyšíte správně :D Když se mi něco nelíbilo, dokázala jsem to projevit. Ale brzo mě to přešlo, protože rodiče mě dokázali uklidnit, a jsem za to ráda. Kdyby mi totiž všechno dovolili, kdo ví, co by ze mě dneska bylo ... Byla jsem takový blonďatý ďáblík :) Ani nevíte, jak ráda na ty časy vzpomínám, klidně bych se tam vrátila .. to víte, bez problému, školy ... Ale jen na chvilku :) Měla jsem zkrátká krásné dětství. S Klaris jsme si toho hodně prožily (i když jsme se na čas odloučily ...), ty naše hry na čarodějky, s panenkami a převážně barbí :D Když jsem spala v na polštáří s kočkou, když jsem si polštář obložila plyšáky, abych se nebála. Co si pamatuju hodně je to, když jsem vždycky běhala kolem kožešiny v obýváku, na songy Michala Davida, nebo na freestylera :D Pyžamo na hlavě, nohavice jako krásné vlásky a jelo se :D Prostě, kdyby jste mě viděli, asi by jste se váleli po zemi. Mám haldu vzpomínek, ale to bychom tady mohli být do rána ;)

(Obrázek od Zelená Vzteky, který mi vytvořila :))
Potom přišla první třída, a začala jsem se seznamovat s novými kamarády. Byla jsem dost stydlivá, to víte, mezi novými dětmi. Ze zečátku mi hodně mamka pomáhala se školou, ale postupem času jsem začala být samostatná. Hodně ráda jsem jsem kreslila, byla venku a hrála si. S rodinou jsme hodně grilovali, opékali a tak jsme spolu trávili hodně času :) Ráda jsem hrávala na klavírek, který měl ale jen 19 kláves :D Ještě teď umím pár jednoduchým skladeb ... :D Taky jsem hrávala sims ... Jedničku :D Měla jsem tu hru vážně ráda, a mám na ní vzpomínky a to pokračoalo až ke sims 2 .. ale na to jsem se vám už vyjádřila :)
Zkrátka, k dětství mám moc hezké vzpomínky :)
A teď jsem tady, v sedmé třídě, která se pomalu rozjíždí a já se na to vůbec netěším.. Na matiku máme tu nejhorší učitelku, a mě matika moc nejde, takže vážně nevím ... Ale budu se snažit.
Chtěla bych vystudovat, mít rodinu, dobrou práci, pěkný domeček ... Samo to nepřijde, ale budu se snažit .)
Je tu blog, který mě přivedl ke psaní, focení, básničkám, přátelům, skvělým blogům (mnoho dalšího) a jsem za to ráda :) Proto chci ještě jednou všem poděkovat, protože vy všichni mi pomáháte rozvíjet se a zlepšovat se. A zároveň děkuju, za vaše návštěvy a komentáře ;)
Je tu rok 2011 za chvíli (ani se nenadějeme) a bude tu rok 2012 .. za ten rok jsem toho zažila tolik, že to ani nestíhám chápat :)
Můj příběh bude ještě pokračovat, a doufám že dlouho. Možná sem někdy přijdete a budete číst moje pokračování :)
PS: Každý má svůj příběh, který je něčím výjimečný :)
Elisis
Komentáře
Máš u mňa tie ceny:))
Krásna menovka!;)) Fajn príbeh, pekne opísaný. Tú matiku snáď zvládneš a dotiahneš to tam, kam chceš!
pekné máme to nejak podobné
idem do siedmej, keď som bola menšia bola som blondína a mali sme kožišinový koberec v obývačke okolo ktorého som tiež pobehovala ![]()
To bylo pěkné, máš hezké vzpomínky, slunečné.
A neřekla bych, že chodíš teprve do sedmičky, tvůj blog je všechno jen ne puberťácký bloghískový.
Ten klavírek, to musel být nějaký miniklavír.. asi hračka? Měla jsem kdysi něco podobného a mělo to moc pěkný zvuk. Ale už si nepamatuju, kolik to mělo kláves...
Vaši jsou asi príma. ![]()


hezký příběh