Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Listopad 2011

A teď je to po třinácté

26. listopadu 2011 v 14:56 | Elisis |  Ukecanost
Třináct. Moje šťastné číslo :) Někdo možná říká, že je to symbolika pátku třináctého, ale pro mě ne. Třináctého se totiž narodila mamka a není to jen proto. Zkrátka jsem si ho vybrala. nejde ničím dělit a je liché. Ale nepřišla jsem tady povídat o matice. Dneska je mi třináct!
Nedokážu tomu věřit .. Vůbec si tak nepřipadám. Navíc je zvláštní, že s mou nejlepší kámoškou jsme o dvanáct dní (já jsem starší :) a naše mamky byly spolu v porodnici. Taky že jsme se bavily, pak se na chvíli rozešly, a pak zase sešly ... Ale i když se bude stěhovat, budeme se navštěvovat, i když to už nebude tak, jako dříve.

Jablečný štrúdl aneb jak ho dělám já

25. listopadu 2011 v 18:29 | Elisis |  Recepty
Zdravím, po dlouhé době :) Tento týden byl tak nabitý, že jsem na nějaký počítač vůbec neměla čas. Ale teď tu jsem s vědomím, že zítra slavím své třinácté narozeniny, a o této slavné události vám určitě napíšu :) Nezdá se mi to, na druhou stranu člověk chce být starší (v těchto letech), ale na druhou stranu bych chtěla být mladší. Bez problému, chodit do školky, tahat se o barbínu a hrát kolo, kolo mlýnský ... Ale ta doba už je dávno pryč, a ráda na ní vzpomínám :)
Ale nepřišla jsem sem dělat úvod k mým narozeninám, ale psát o receptu. Rozhodla jsem se, že tedy rubriku na recepty založím, poslední dobou totiž hrozně ráda vařím.

Dneska to bude recept na štrúdl alá jak ho dělám já. Je to recept od mé prababičky, ale generace šla a my jsme si tam pár věcí poupravily.

Potřebujeme: Listové těsto (dá se udělat domácí, a věřím, že i to je lepší, ale nezkoušela jsem :)
Na náplň:
Nastrouhaná jablka (sami poznáte, kolik potřebujete),
Skořici
Slunečnivová samínka
Vanilkový cukr (jeden balíček)
Rozinky
Kokos
Vlašské oříšky (samozřejmě rozdrcené, můžete je použít místo semínek či naopak)

Vajíčko

K výročí školy

18. listopadu 2011 v 20:48 | Elisis |  Básničky
Jelikož se nebezpečně blíží výročí naší školy, a my jsme měnili naší třídu od základů, sepsala jsem takovou vystižnou básničku ... neproseděla jsem nad ní moc dlouho, zkrátka mě nakopla múza a bylo to .. ségra mi ještě pomohla některé sloky vylepšit, hlavně poslední. Bála jsem se, že se to češtinářce nebude líbit, ale smála se :D Navíc řekla, že nikdo jiný ji ještě nic nedal. Tak uvidíme, jsem zvědavá na váš názor :)

Dnes je to už 40 let,
co naše škola stojí.
Hodně se za tu dobu posunula vpřed
a mnoho vzpomínek nás k ní pojí.

Ta příroda dělá divy

15. listopadu 2011 v 18:08 | Elisis |  Nafoceno
Když jsme šli tuto neděli na hory, aby jsme na chvíli vypadli (ano, řkenu to takhle) od smogu, který je všude, ani nevíte, jaká to byla krásná procházka. Sice občas zima jak v Rusku, strmé kopce, ale i tak to stálo za to. A moje plíce byly určitě rády se mnou. Navíc ta příroda, to byla prostě pastva pro oči i pro můj objektiv. Sluneční paprsky, podzim do toho, jinovatka, ovečky ... Však posuďte sami :)




Tohle mě okouzlilo snad nejvíc, připadala jsem si jako v zimě, připomínalo mi to čerstvý sníh :)




Diplomy za poslední dobu

11. listopadu 2011 v 19:35 | Elisis |  Diplomy
Diplomy jsou od Denie*, s nimi se zkrátka musím pochlubit, protože jsou opravdu nádherné, Denie má na grafiku talent, a určitě nejsem sama, kdo si to myslí :) Takže děkuji moc, za takové krásné diplomy ;)

Za sotěž photography, do jednotlivých témat jsme poslali fotky, a hlasuje se o tři nejlepší v jednotivých kolech. Na diplomu můžete vidět fotku, se kterou jsem soutěžila. V plné velikosti se můžete podívat tady. Získala jsem třetí místo :)


Ptačí premiéra

8. listopadu 2011 v 20:21 | Elisis |  Nafoceno
Ještě nikdy se mi nestalo, že by kolem mě najednou lítalo tolik ptáčků. Na jednu větev, na druhou. Snažila jsem se aspoň některé z nich vyfotit a věřte, nevěřte, ono se to povedlo. Sice jen tři fotky, které nebyly rozmazané a zaostřené, ale i tak jsem ráda, protože v mém archívu jsou noví :) Nejsem si ale jistá, co je to za druh, mám dojem, že sýkorka, ale vážně nevím.

Moc hezky vynikli na podzimní přírodě a obdivuju jejich odvahu. Než jsem totiž před vchodem stihla vyfotit straky, které byly až nebezpečně blízko, využili svých křídel a uletěly. Nemám sice fotku ale památku určitě.




Během chvíle se vše změnilo

5. listopadu 2011 v 13:32 | Elisis |  Témata
Ještě minulý týden jsme mohli vnímat zlaté odlesky listí, červeň psího vína a krásu letního kvítí. Měli jsme hodinu navíc a když jsmed došli domů, z okna se na nás usmívaly červánky.
Jak se to během chvíle všechno změnilo. Stromy jakoby náhle zestárly a shodily svou ozdobu. Listí bez tíže padá na zelený koberec a čeká, až se připojí ke své hromádce nebo bude bezostyšně spáleno, což ovzduší zrovna dvakrát neprospívá.
Všechno se najednou mění do tmavé hnědi. Místo květin, které dominovaly na světlém zděném domě, si budeme muset vystačit se slabými sedmikráskami.
Tma se nám lepí na paty.
K čemu to, že spíme o hodinu více?

Ani se nenadějeme a slunce už se schovává za stromy. Snaží se nám opatřit co nejvíce tepla, dokud jeho ospalé paprsky nezakryjí mraky nasáhlé sněhovými vločkami a deštěm. Zvířata se uchylují do svých nor a doupat a čekají na jaro. Někteří z nás by to nejraději udělali také.
Nad námi se klene bílá obloha, na které se mihne několik stěhovavých ptáků. Jejich pouť končí kdesi na jižní polokouli.

Vše je najednou tak jiné...



Elisis

Hudební láska

2. listopadu 2011 v 20:46 | Elisis |  Ukecanost
Tomáš Klus- Nina

Ano, přesně tak, jak říká název. Zamilovala jsem se do jeho hlasu, do jeho textu, do slov, do citu, co do nich vkládá. Když se do písně zaposlouchám, už se nejde odthnout. Ta kytara, ty tóny, a hlavně hlas. A co víc, je to český zpěvák. Takže rozumím každému jeho slovu. Líbí se mi, že to nejsou jen tak nějaké věty, slova, ale jsou o životě, navíc, jeho text bych poznala na první pohled i poslech.
Někdo si možná myslí, co to má být, nikdy jsi ho neviděla na vlastní oči, nikdy si s ním nemluvila, ani ho neznáš. Ale víte, ono to jde. Není to taková ta láska, mezi dvěma lidmi, ale taková ta fanouškovská. Samozřejmě nejsem ten typ, co by pro něj omdlívalo, vykřičelo si hlasivky a pro jeho podpis a dotek by se utloukly. To vážně ne. Jen by bylo fajn, ho uvidět, slyšet na živo. Navíc ten jeho úsměv. No, nebudu básnit.
Balada

Dostala jsem se k němu přes ségru. Ona mě totiž přivede k mnoha věcem. Až se odstěhuje, tak budu nejspíš trochu mimo .. :D To víte, sestry se zkrátka nezapřou.
Jsem prostě v objetí hudby, a nikdo mě z něj nedostane. Někdy přesednu na jinou větev, někdy se tam usadím a někdy se nebepzpečně rychle přesouvám. Možná, že bych pro jednou udělala výjimku? :)

Elisis