Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Únor 2012

Hodnocení blogu jenom1

27. února 2012 v 22:20 | Elisis |  Hodnocení blogů
Autor blogu: Ebolin
Ikonka blogu: -

Konečně chvílí oddych

24. února 2012 v 18:17 | Elisis |  Ukecanost
Je fajn, když jste konečně doma, nemusíte se stresovat tím, co se musíte ještě naučit, jen tak relaxujete, odpočíváte, čtete si, chodíte na své oblíbené blogy a sdílíte názory.. Konečně je tady pátek, zasloužený svátek (bláznů) a jsem osvobozena z okresního kola v angličtině. Učila jsem se šest témat a k mému štěstí, jsem jako v koverzační soutěži ve škole (mezi třemi lidmi z naší třídy a ostatními z nižšího ročníku) dostala téma My family (moje rodina) :D Vážně jsem se musela usmát. A oplatilo se to, že jsem si řekla: chci My family. Neříkala jsem si nechci to téma a tamto téma, protože bych si ho vybrala. Takhle to je u mě vždycky. Stalo se to i kamarádce, která si ke mě v třídě sedla. Nechtěla My hobbies, ale vybrala si ho.
Jako první bych poslech, měli jsme doplnit informace, pak jsme losovali čísla pořadí, podle kterého půjdeme na konverzaci. Měla jsem číslo 21, takže jsem docela dlouho čekala. Pak, když jsem přišla a sedla si před ty tři porotkyně, přišlo mi to trochu jako u maturity. Čekáte, čekáte, pak se dočkáte, povídáte si dané téma, následují otázky a pak jste propuštěni.


Jedné otázce jsem nerozuměla. No řekněte, když se vás zeptají na to, jak slavíte s rodinou své narozeniny a pak na vás spustí: Co děláš? (what are you doing?), byla jsem zmatená, jestli to souvisí s tématem nebo ne. Takže jsem se zmateně zeptala. Where? What? (Kde? Prosím?), nakonec jsem z té otázky nějak vyklouzla a zmateně se smála. Dostalo se mi věty: Ji to přijde směšné, od paní, která se na mě celou dobu dívala s rukama na tváři, jakoby říkala: Pohroma se řítí!, takže tak. Konec konců jsem zašla s mamkou na oběd, teď jsem doma, užívám si volna a nejspíš se kouknu na nějakou komedii se sýrovým popcornem v ruce.
Znáte ten pocit svobody, když stejně víte, že zachvilku vás z té budovy zase propustí do reality?
.....
Znáte ten pocit, když vám učitel napíše do ŽK (žákovská) známku 1-2, jen kvůli toho, že nevíte jedno dějepisné datum?

Znáte ten pocit, když už se konečně těšíte na jaro, na teplo a ze zimy už vám jde hlava kolem?

Znáte ten pocit když vám na ruce vystoupne žíla z toho, jak zuřivě pleskáte do kláves a znamená to, že by jste měli končit s projevem?

zdroj obrázku: netuším, ale jistojistě vím, že je od Denie*- ceny za soutěž Photography. Připomíná mi pohodu a jaro.

Elisis

Zvláštní otázka

19. února 2012 v 12:34 | Elisis
Seděli jsme s kamarádkou v malém pokoji, každá zabalená v dece a v rukou držíme šálek čokoládového kapučína, jehož vůně se linula po místnosti. Povídáme si o všem možném. To víte, když se sejdou dvě kamarádky, které se dlouho neviděly, slova se řinou z pusy a čas pomalu nevnímáte. Vzájemně si vyměňujeme události, co se staly u nás ve škole. Občas se rozvine vášnivá debata, někdy se zasmějeme. Tohle mi vážně chybělo. My dvě, po dlouhé době zase spolu. Připadá mi, jako bychom byly desetileté kamarádky, které jsou od sebe dlouhodobě oddělené, a přitom jsme se neviděly "jen" tři týdny. Smích po chvilce vystřídal zděšený výraz, když jsme narazily na citlivé téma kolem nebezpečí, co se poslední dobou pohybuje blízko našeho města. Nestačíme se divit, co lidi můžou ještě vymyslet, jaké zrůdné věci provádějí .. Dneska aby se člověk bál vůbec vyjít z domu i za bílého dne. Najednou se mě kamarádka nečekaně zeptá: ,,Co by jsi dělala, kdybys na někoho takového narazila?" Zmateně jsem hledala odpověď po místnosti… Napadlo mě tisíc možností, ale co bych dělala, kdyby se něco takového opravdu stalo. ,,Nejlepší je prý dát se na útěk, ale není k zahození mít s sebou něco na obranu, rozumíš." Samozřejmě nemůžu odpovídat takhle s vervou, protože když se dostanete do této situace, nepřemýšlíte, ale zkrátka konáte to, co vás nejdříve napadne. To je právě to. Nemáte čas přemýšlet, tak jak to je ve filmech. "Ale co když nemáš kde utéct?" Napadlo mě, jestli nebylo dobré taky se zúčastnit kurzu sebeobrany, do kterého kamarádka chodila. Aspoň jsem se naučila pár chvatů, když jsem na ni čekala, aby mě mohli odvézt domů. Dneska člověk není v bezpečí nikde. Proč se zeptala zrovna na tohle? Přece ví, že tyto otázky mě dostávají do rozpaků. "Máš v plánu přijet zase příští týden?"

Není to žádná povídka, ale jedná se o tzv. drabble- krátká povídka o 100 slovech (toto je zrovna tripple drabble- 300 slov). Tenhle děj mě napadl hned, když jsem si přečetla téma týdne, ale zrealizovat jsem ho mohla až teď, když mám aspoń trochu času. Neaktivita, moje slabost. Za chvíli se koná oslava na rozenin a já bych toho chtěla tolik přidat, napsat, komentovat. Tento víkend je hrozně moc nabitý.

PS: Pokud by se někdo chtěl zapojit, zajímala by mě vaše charakteristika těchto kamarádek. Ta, která je v ,,ich" formě psaní, bude např.: Karolína a tázající se kamarádka bude Markéta. Je to na vás, podle toho, jak jste vnímali tuto krátkou povídku :) (Pokud je vaše v odpověď v anketě, můžete hlasovat.)

Elisis

Kouzelnice jinovatka

8. února 2012 v 16:17 | Elisis |  Nafoceno
Sice jsem si poslední dobou zimu moc neoblíbila (vážně, komu se chce mrznout v -15 stupních), ale to co dokáže se sněhem a jinovatkou je vážně nádhera. I když jsem si tu krásu moc neužila (vstát o půl osmé a pak v osm, kdy je největší zima), aspoň se můžu pokochat na fotkách :)



Zobrazení ženského zoufalství

5. února 2012 v 20:49 | Elisis |  Nakresleno
K tématu týdne jsem byla rozhodnutá pro povídku (měla se týkat zamilovaného páru, jenž jsou spolu už hodně dlouho a žena je zoufalá, kdy ji konečně požádá o ruku. A když to konečně udělá, zase si začne zoufat, jaké šaty si vybere, kde se svatba bude konat, co bude mít za boty atd.). Pokud by někdo chtěl, mohla bych ji ještě napsat, ale někdy později ;)

Nakonec jsem vzala papír a tužku a dala se do kresby, zvané "ženské zoufalství". No řekněte ženy (ano já vím, že většina z vás ještě žena není, ale berte to s rezervou ;), nevidíte se v tom aspoň trošku? Kterápak žena by nechtěla něco hezkého na sebe, botky k tomu, skvělého může, se kterým se zasnoubí a bude s ním mít děti a krásný dům k tomu?
Sundám ty růžové brýle ... Život není tak jednoduchý, ale to je zase jiné téma.

Kousek jara v kousku zimy

4. února 2012 v 21:44 | Elisis |  Designy blogu
Tento design se mi líbí asi ze všech nejvíce. Možná je jednoduchý, ale když se pořádně zadíváte na mou fotku .. Je to až kouzelné, jak zřetelně jde vidět vločka. Poprvé v životě vidím vločku tak dokonale. Kéž bych si toho při focení všimla. Ponaučení pro příště: více vnímat krásu přírody :)

Sice jsem byla promrzlá na kost, tak tak jsem hýbala konečky prstů, ale sluníčko se lehce dotýkalo mých tváří a šimralo okolní krajinu, až mi to vykouzlilo úsměv na tváři. Cvakala jsem a cvakala, v osm ráno, když všechno bylo pokryto jinovatkou a občas mi pod nohama křupal zmrzlý sníh. Škoda, že byla (a je taková zima), jinak bych se tou krásou kochala dál.

55 otázek a odpovědí na téma knihy

3. února 2012 v 12:24 | Elisis |  Témata
Na tenhle řeťězák jsem přišla u Lowi (a poté taky u Berry), vytvořený Luu-San. Zalíbil se mi hned, když jsem zjistila, že je na téma knihy. Na něco takového jsem už dlouho čekala, ale neodvážila jsem se něco sama zpracovat (možná jednou, jenže tam nahoře se musí něco rosvítit :D). Ohromilo mě, že dokázala vymyslet 55 otázek, i když pár z nich se malinko podobá, ale to vůbec nevadí. Tak jdeme na to :)

1. Oblíbená kniha z dětství?
V té době jsem moc nad oblíbenými knihami nepřemýšlela, ale měla jsem pár, které jsem si přečetla i vícekrát. Kdybych měla jmenovat ty oblíbené, tak to byly zejména pohádky Andersena, pak Mach a Šebestová, Děti z Bullerbynu a České pohádky.

2. Co právě čteš?
Mám rozečtenou knihu Boženy Němcové V zámku a v podzámčí (série povídek+ Chýše pod horami). Jedná se o povinnou četbu, původně jsem myslela, že jsem si půjčila Divou Báru, ale mýlila jsem se (asi si říkáte, co je to za holku, že ani neví, co si půjčuje :D). Nevadí mi to, aspoň ostatní nebudou mít ty samé povídky ;)

3. Máš právě nějakou rezervaci v knihovně?
Rezervace moc nepoužívám, dvakrát jsem to zkoušela, ale marná snaha, knížky byly vždycky vypůjčené.

4. Knižní zlozvyk?
Nevím, jestli je to zlozvyk, ale vždycky, když přijdu odpoledne domů ze školy a v posteli se začtu, po pár stránkách se mi začnou klížit oči a já nemůžu číst dál, protože za chvilku spím :D

5. Co máš právě půjčené z knihovny?
Fú, toho je více. Zrovna jsem dočetla Harryho Pottera a Kámen mudrců, mám půjčený další díl Tajemnou komnatu, knížku co teď čtu od B. Němcové (viz druhá otázka)+ Babička, Povídky z jedné a druhé kapsy- K. Čapek, Povídky malostránské- J.Neruda a Hvězdopravec- C. Gray.