Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Červen 2012

Dopis

29. června 2012 v 19:52 | Elisis |  Nafoceno



Salut!
Cesta byla únavná a namáhavá, konec konců, cestovat 17 hodin dá docela zabrat (12 hodin autem a skoro 5 hodin trajektem). Ale stálo to za to, je tady opravdu krásně. Sluníčko hřeje, fouká příjemný větřík, moře se vlní do jeho rytmu a ani byste něvěřili, kolik vůní se tady najde. Ať už vůně borovic, datlí, květin, oliv nebo soli, písku ... Vždycky jsem si přála jet do Francie, jenže je samozřejmé, že tady na jihu je to docela jiné, než u hlavního města. Ne nadarmo se Korsice říká Zelený ráj. To po shlédnutí fotek brzy poznáte. Zdejší krajina je opravdu krásná (sice bohatá na serpentíny, ale výsledek je parádní).
Ukážu Vám aspoň něco z toho, co jsem za ty dva dny již zažila.
(Pro zvětšení klikněte na fotky)


Sok či kos? +soutěž

25. června 2012 v 15:37 | Elisis
Sok či kos?

Žil byl kos, jenž znám je co by boss. Leč ten kos, krad rád kost. A ta kost jest psa. Pes se dal na lov a hon. Běh'
přes most, přes hráz, ať byl déšť či mráz, co je mu po tom. Kos šplch, šplch na smrk a řve: Víš ty přec, že pes ne a ne lez na strom! Kos zob, zob na kost. To je pro něj mls. Pes vrr na strom a vrr na kost. Dá u-ši v sklon. Kos, jenž znám je co by boss, je pro něj přec jen sok.

Ko-nec (Werichův)

Rozhodla jsem se Vám tu neaktivitu vynahradit soutěží. (Opravdu jsem nevěděla, co dát místo u-ší Smějící se).

Tak toto nikdo nečekal ..

23. června 2012 v 11:57 | Elisis |  Oznámení
Nejraději bych Vám napsala, že už jsme dojeli, cesta proběhla hladce a ubytování i moře je super. Ale nebyli jsme ani na půl cesty a motor začal stávkovat. Nešel přidávat plyn a když jsme vjeli do odstavného pruhu, nešlo ani nastartovat. Po dvou hodinách stresu, telefonování a všeho řešení pro nás přijela odtahovka i s nádhradním vozidlem. Tím jsme odjeli do bytu známé, které teď hodně vděčíme a přespali jsme tady. Pořád jsem doufala, že auto se do dneška spraví, protože bychom mohli vzít i člun, se kterým je dovolená hnedle jiná .. Ale řidič odtahovky nám jaksi zapomněl říct, že jejich autoservis o víkendech nefunguje. Takže jsme zase sháněli jiný. Nakonec nás napodlo, že bychom odjeli domů náhradním vozidlem, přijeli druhým autem, naložili věci a pokračovali bychom v cestě. V jiném autoservisu totiž zjistili, že v motoru jsou naprosto zkažené rozvody (řeknu to slušně ..), protože už jsme jednou s motorem měli ten samý problém, ale nebylo to tak strašné a v autoservisu u nás už byl. Tam to právě takhle pokazili ... Takže potlesk vážení pro skvělé české hrbolaté dálnice směrem na Brno a skvělé automechaniky ... Díky tomu nám motor vyskočil, museli jsme přeobjednat trajekt a rozloučit se se člunem ... Dneska odpoledne ještě vyrazíme a snad to dopadne konečně dobře. Řeknu Vám, že máme na auta vážně "štěstí". Nejdříve dvě nehody, potom nám spadne kolo ze střechy auta za jízdy a nakonec zůstaneme úplně viset. Ale nejduležitější je, že se nám nic nestalo. Možná to bylo nějaké znamení. Kdybychom jeli dál, třeba by se nám něco přihodilo ...
Doufám, že tentokrát se už nic nestane a v pohodě dojedeme i přijedeme ... Držte palce!

A omlouvám se, ale vážně nevím, jestli budou nějaké články. Jsem slibotechna hrozná já vím, ale nestíhala jsem, upravila jsem pár fotek ze ZOO, ale ty zůstaly v počítači ... Mrzí mě to, snad se na mě moc nezlobíte, doufám, že to napravím ... Jenže teď jsou opravdu jiné starosti.

Elisis

ZOO Lešná- lachtani

18. června 2012 v 21:49 | Elisis |  Nafoceno
Jelikož vidím, že nové téma týdne je cestování, proč bych nemohla přidat recenzi o výlětě v ZOO? Je to přece také cestování do zakoutí ciziny. Přece jen řvoucí orangutany jen tak někde na ulici nepotkáte (a navíc, ZOO Lešná je rozdělena na jednotlivé kontinenty s charakteristickými zvířaty). Když vezmu v potaz to, že někteří lidé se tak chovají. Dobře, nebudu kolem toho zase zbytečně kecat a jdu k věci Mrkající Tento výlet bude rozdělen na několik částí, abyste se do toho více "vžili" Smějící se

Vyrazili jsme celkem brzo ráno společně autobusem. Cesta trvala asi dvě hoďky a společnost mi dělala má MP4, jelikož mi chyběl "spolujezdec", nebo lépe řečeno spolujezdkyně. Jedna nechtěla, druhá nemohla, třetí nebyla. Řeknu to ve zkratce Smějící se Ale musím říct, že škola se tentokrát opravdu vyznamenala. V autobuse nebyl cítit benzín ani žádné jiné výpary (jak to většinou při výletech- i odměňovacích bývá), výborně se sedělo, nikde žádný nepořádek, no, nemůžu si stěžovat. Možná jsme si tento rok zasloužili větší komfort Smějící se Jen se mi ke konci cesty začalo dělat trochu nevolno. Hold moje hlava nemůže vnímat běžící krajinu a seriál do toho.
Dorazili jsme před jedenáctou, takže jsme rychle spěchali na krmení lachtanů, které začínalo v jedenáct. Tudíž tento výlet krásně začal. Něco takovém jsem ještě nezažila Usmívající se

Lachtani se hodně předváděli a vystavovali. Nu, když se na ně přijde podívat tolik zvědavých očí, proč by nemohli vydávat svá těla na obdiv, že? Nikomu to nevadilo.

(Pro zvětšení klikněte na obrázek).


Shon

10. června 2012 v 15:50 | Elisis |  Ukecanost
Ahoj Mrkající Ozývám se Vám po dlouhé době. Nemoc, škola, všechny testy do toho a ještě školní akce, na kterou mimochodem dělám hudbu. Ale ty jednčky za to stojí .... No, jen je škoda, že se ještě nezapočítávají. A taky mě překvapuje některé chování učitelů. Proč nejsou rádi, že si chce žák opravit známku a neocení jeho snahu? Proč jim dělá radost kazit známky? Už v úvodu Vás komanduju našim učitelským sborem. Začnu jinak.
○Těšíte se na prázdniny? Smějící se