Jaro, s prosbou se k tobě obracím,
nenech nás už čekat dál.
Kde jsou ty dny,
kdy jsi všechno kolem probudilo,
kdy všechno pod tvými dlaněmi rozkvétalo...
Místo toho nosím kabát svěrací,
kolem krku dlouhý šál..
Jaro, nenech nás už čekat dál.

Moje sestra Jodie

27. února 2013 v 18:56 | Elisis
Rozhodla jsem se, že vám dnes odprezentuju knihu, která na mě za poslední dobu hodně zapůsobila, i když jsem ji četla už docela dávno. Proč? Je to kniha, u které jsem poprvé plakala, a to se mi ještě nikdy u knihy nestalo. Myslím nejen na ni, ale také na spisovatelku, která ve mě vyvolala pocity silné natolik, že mě to zkrátka dohnalo k slzám. Třeba by se tak nestalo, kdybych neměla sestru, ale bez ní už si to představit nedokážu a ani nechci.
Jen bych chtěla upozornit ty, kteří si knihu chtějí přečíst. Objeví se zde pár spoilerů, které vám mohou pokazit to napětí. Ale pokud vás k sourozenci váže silné pouto, tak vám to asi bude stejně fuk. Tím nechci říct, že kdo nemá sourozence, na toho to nemůže zapůsobit. Kamarádka je jedináček a taky brečela. Asi to záleží na to, jak koho kniha zaujme.

Název: Moje sestra Jodie
Autor: Jacqueline Wilsonová

1. Proč jsem si vybrala právě tuto knihu?
Mám paní Wilsonovou moc ráda, její knihy mě vždycky dokážou upoutat, takže už se moc nedívám na popis knihy, zkrátka vezmu tu, kterou jsem ještě nečetla. Když jsem si ji vypůjčila, kamarádka mě upozornila na to, co se tam objeví. Byl to pro mě trochu šok, a celou dobu, co jsem knihu četla, jsem se toho okamžiku bála. Ale k tomu se dostanu později.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Sesterství.

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Poutat.


4. S jakou postavou bych se ztotožnila, případně kým bych chtěla nebo nechtěla být.
Nejvíce se povahovými rysy podobám asi jedenáctilété Pearl, která celý příběh vypráví. Je stydlivá, trochu uzavřená, ale ne zas moc. Ráda si vymýšlí různé příběhy, které jsou plné fantazie. Chtěla bych, aby mi tu uzdu fantazie podala (nepostrádám ji, ale někdy by bylo fajn ji mít trochu více). Obdivuju, jak vždy ke všemu něco dokázala vymyslet, stejně jako její sestra, která se ale spíše věnovala hororovému žánru. Miluje svou sestru.

5. Najděte v knize alespoň jedno pozitivum.
Paní Wilsonová se stala mou "nejčtenější" autorkou knih, takže pozitiv se dá na knize najít opravdu hodně. Vždycky se mi líbila její fantazie, kterou prolíná do svých postav. Umí tak poutavě vyprávět, že každé slovo prožíváte společně s hrdinkami. Kniha je naplněna sesterskou láskou, ale také se mi líbí, že autorka myslela i na to, že všechno není dokonalé, a tak mezi sestrami občas proběhnou nějaké neshody. Nesmím ani zapomenout na ilustrátora Niska Sharratta, který mi přiblížil podobu postav, a díky němu jsem si při čtení některého textu scénu v hlavě živě vybavovala. Líbilo se mi, že kniha přece jen úplně smutně neskončila, jelikož Pearl se i po smrti sestry Jodie narodila nová sestřička, pro kterou chtěla být stejně skvělá, jako byla Jodie pro ní.

6. A naopak najděte jedno negativum.
Trochu mě mrzelo, že autorka odbyla tu hlavní citovou scénu, kde Jodie zemřela. Možná to nechtěla moc popisovat, aby někoho neranila, ale mě osobně by to asi zaujalo více a zanechalo by to ve mě ještě silnější pocity.

Celkové hodnocení: 92%


Doufám, že jsem někoho na knihu nalákala :) I přesto, že je určená -náctiletým, všimla jsem si, že si ji přečetli i někteří dospělí, i když to je opravdu malinkatá menšina. Myslím, že na ní budu vzpomínat ještě hodně dlouho, na takové "první knižní slzy" se jen tak nezapomene.
Po této knížce jsem přečetla i Vzdušné zámky, také od Wilsonové, a už jsem si půjčila i druhý díl. Teď si ale musím dát takovou antiwilsonovou pauzu, a přečíst si něco o Harrym a také mám v plánu Metráčka :)

Elisis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 28. února 2013 v 9:06 | Reagovat

Moc hezky a barvitě jsi budoucím čtenářům přiblížila tu zajímavou knihu. Máš skvělý styl psaní a tvá recenze nemá chybu. :-)

2 Janinka Janinka | Web | 28. února 2013 v 14:11 | Reagovat

Je fajn, že mladí ještě čtou, ale pomalu vymíráte :-). První knížka, u které jsem plakala a kterou jsem četla nesčetněkrát, byla Princ a Skřivánek od Valji Stýblové. Slzy mi ale vehnala do očí i jako dospělé, je to moje srdcová záležitost...

3 Aurora Aurora | E-mail | Web | 28. února 2013 v 17:51 | Reagovat

Straně krásně to máš rozebrané! :) za to opravdu klobouk dolů. Jinak knihu jsm doteď neznala. Až budu mít po maturitě a čas, tak si ji možná seženu a přečtu, vypadá zajímavě :)

4 Berry Berry | Web | 28. února 2013 v 20:02 | Reagovat

Metráčka si přečti, ten (tedy ta) mě velmi abvila. Od Wilsonmové jsem něco četla a připadá mi, že umí pro náctileté psát velmi poučně a zábavně.

5 magic-spirit magic-spirit | Web | 1. března 2013 v 7:20 | Reagovat

Tuto knihu mám v záloze. Díky tobě jsem ji začala číst už dneska. Chytla mě už jsem na 62. stránce :D Takže děkuju ti

6 Beatricia Beatricia | Web | 1. března 2013 v 20:04 | Reagovat

Děkuji ti za vynikající komentář. Máš dobrý pozorovací talent. Ten řetězový most císaře Františka Josefa I. byl stržen v roce 1914 a nahrazen Mánesovým mostem. Ta animace je kombinací starých a nových fotografií.
Přeju ti pohodový víkend s příchutí jara. :-)

7 Mniška Mniška | E-mail | Web | 2. března 2013 v 7:33 | Reagovat

Zajímavá knížka. To vskutku. Nicméně, i když jsi měpopisem upoutala, určitě bych si ji v dohledné době přečíst nemohla, protože tu na mě čeká fůra odborných knih na historii, kvůli čemuž nemám načteno, ani to neodborné, co mám doma. Na světě je tolik skvělýcha vynikajících knih, že je za život prostě nestihnu přečíst!

8 Vendy Vendy | Web | 2. března 2013 v 20:37 | Reagovat

Jméno Wilsonová jsem zaznamenala už mnohokrát, je to zřejmě opravdu dobrá autorka. Ale nic jsem od ní nečetla, možná proto, že píše pro jinou věkovou skupinu. Ale zase, když jsem schopná i dnes vytáhnout třeba Štorcha nebo Vernea, tak proč bych nemohla zkusit Jacqueline Wilsonovou?
Kniha, o které píšeš, vypadá opravdu poutavě a počítám, že bude smutná. Myslím, že si ji zkusím někde sehnat (nebo vůbec cokoliv od Wilsonové, ta autorka mě vážně zajímá).

9 Beatricia Beatricia | Web | 16. března 2013 v 21:11 | Reagovat

Děkuji ti za komentář a za doplnění mého návodu; tento způsob jsem neznala, tak jsem se poučila.
Přeji ti hezkou neděli a nemalou radost.
P.S. Četla jsem tvůj skvělý koment u Infinity o významu slov Milovat a Mít rád. Je to úžasná psychologická sonda, já smekám. :-)

10 Jully Jully | Web | 27. března 2013 v 14:35 | Reagovat

Od Wilsonovej som čítala hromadu kníh, ale túto ešte nie :) Už som ju videla v knižnici, tak po nej možno chňapnem :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama